Zpět do blogu

Cesta kůže

Kožené výrobky nosí, nebo využívá opravdu velká spousta lidí. Málokdo z nás se však zamyslel nad tím, čím vším si musí kůže projít, než se dostane na pulty ochodů například v podobě koženého opasku. Těm z Vás, kteří jste nad tímto někdy přemýšleli, teď přiblížíme proces zpracování a vydáme se na tuto leč náročnou, ale za to opravdu zajímavou pouť.

Hned v úvodu bychom rádi upozornili, že zvěř se neporáží kvůli kůži, ale především kvůli masu. Kůže je pouze vedlejší produkt potravinového průmyslu a je naopak naprosto v pořádku, že se ze zvířete, které bylo poraženo, využije téměř vše a nic nepřijde na zmar.

Jste připraveni? Tak pojďme na to!

Naše cesta začíná dovozem surové kůže do koželužny. Prvním krokem, který podnikneme, se nazývá „Námok“. Kůže se ponoří do čisté, případně osolené vody, aby změkla a nabobtnala. Poté se z kůže musejí mechanicky oškrábat zbytky masa, tuků a vaziva z masové strany kůže. Tento proces nazýváme „Mízdření“.  Jakmile je kůže takto očištěna, přistoupíme k dalšímu kroku, kterému říkáme „loužení a odchlupení“.  Jde v podstatě o chemickou reakci kůže v zásaditém prostředí anebo o práci mikroorganismů.

Zajímavost: Ve středověku byla v nejbližším hostinském zařízení uložena nádoba, do které štamgasti močili. Do zkvašené moči poté koželuhové ukládali kůže, aby se odchlupily. Tato metoda však zanikla a moč byla nahrazena vápnem.

V této fázi máme kůži odchlupenou a zbavenou zbytků masa. Dostáváme se tedy k vyprání a neutralizaci. Roztok, ve kterém se kůže „loužila“, je potřeba dostat z kůže ven. To tedy znamená zbavit kůži vápna.

Tak přátelé a máme tady „Moření“. Smyslem moření je finální odstranění všech buněčných zbytků, kromě kolagenových vláken. Na kůži to má příjemný změkčující efekt.

Teď přichází na řadu nejdůležitější část procesu, čímž je takzvané „Činění“. A proč že je tohle činění tak důležité? Při procesu činění se totiž kůže mění na useň. Říkáte si, co je na usni „jiného“ než na kůži? Useň, tedy činěná kůže, je jednak měkká i za sucha a jednak nepodléhá zkáze, což jsou zajisté dva opravdu silné argumenty.

Nyní následuje „Měkčení a sušení“. Na závěr je potřeba kůži důkladně vysušit. Jelikož je každá kůže po vyčinění tvrdá, je potřeba ji ještě v průběhu schnutí mechanicky změkčovat.

A dostáváme se do finále. Nakonec se useň upravuje lícově a od rubu. Kůže se musí od rubu obrousit na požadovanou tloušťku a poté se vyžehlí, aby se dala rovnoměrně upravit. Takto připravenou useň používáme k výrobě opasků nejčastěji, jelikož má přírodní vzhled, je mořená pouze pigmentem a nemá kromě žehlení žádnou povrchovou, ani rubovou úpravu. Opasky pak vypadají přesně takto.

V nabídce máme však i opasky elegantní, na které používáme useň stříkanou. Postup je takový, že se jak na rub, tak i líc usně nastříká požadovaný odstín barvy.

Tímto jsme se dostali až na konec naší cesty. Není to jen tak, viďte? Proces je to dlouhý a náročný. Výsledek pak ale stojí opravdu za to. Tímto vším si musí naše opasky projít, než si je poprvé navléknete do kalhot. Všechny druhy námi vyráběných opasků naleznete zde.

Líbil se vám článek?

sdílejte přátelům